Máme děťátko

Dávky státní sociální podpory

Přídavek na dítě je hlavní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, který slouží k částečnému krytí nákladů, souvisejících s výchovou a výživou dítěte. Tato dávka patří mezi testované dávky. Je to dávka dítěte, proto se v rámci hodnocení plnění podmínek nároku i výše dávky zkoumá příjem dítěte a rodiny, tj. i příjem společně posuzovaných osob.

Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě. K tomuto dítěti se rovněž posuzují podmínky nároku. Za nezletilé nezaopatřené dítě podává žádost o přídavek na dítě jeho zákonný zástupce.

Přídavek na dítě náležející zletilému (od 18 let věku) nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti a to od měsíce následujícího po měsíci, kdy dítě dosáhlo zletilosti. Nezaopatřené dítě může nabýt zletilosti i dnem uzavření manželství. Pokud zletilé nezaopatřené dítě není způsobilé k právním úkonům, vyplácí se přídavek na dítě jeho zákonnému zástupci.

Je-li oprávněnou osobou dítě nezletilé, vyplácí se přídavek na dítě tomu, kdo ho má v přímém zaopatření (tj. osobně o dítě pečuje). Nejčastěji jsou to rodiče, ale může to být osoba, která má dítě v pěstounské péči, nebo osoba, které bylo svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu.

Pro účely zákona o státní sociální podpoře se za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů považuje:

  • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče;
  • rozhodnutí soudu o osvojení dítěte;
  • rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení (změna - rozhoduje OkÚ);
  • rozhodnutí soudu o ustanovení občana opatrovníkem (poručníkem);
  • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče;
  • rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně právní ochranu dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem;
  • rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.

V praxi mohou nastat případy, kdy kromě standardní situace poskytování přídavku na dítě žijící v rodině rodičům nebo osobám nahrazujícím rodiče může podmínku přímého zaopatření splňovat i více osob. V tomto případě zákon ukládá těmto osobám, aby se dohodly, komu má být přídavek na dítě vyplácen. Jestliže k této dohodě nedojde, o příjemci přídavku rozhodne okresní úřad, v jehož pravomoci je rozhodnutí o poskytnutí přídavku na dítě. Tento úřad by měl zvážit okolnosti případu a určit podle konkrétních podmínek osobu, které se bude dávka vyplácet.

V případech, kdy je dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež, je přídavek na dítě vyplácen podle této zásady:

  • náleží vždy ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, bez ohledu na důvody, pro které bylo dítě v ústavu umístěno;
  • náleží osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, v přímém zaopatření, po dobu, po kterou doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, přičemž přídavek na dítě této osobě vyplatí ústav (zařízení).

Výše přídavku na dítě je zákonem stanovena za kalendářní měsíc a je odvozena od částky na osobní potřeby dítěte, vynásobené koeficientem podle toho, zda jde o přídavek na dítě ve zvýšené výměře, v základní výměře nebo ve snížené výměře.

Nárok na přídavek (§ 17 zákona č.117/1995 Sb.) na dítě má nezaopatřené dítě:

  • ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,50;
  • v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40;
  • ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 4,00.
  • Výše přídavku na dítě

    Výše přídavku na dítě do 31.12.1998 dle §18 odst.1 zákona č.117/1995 Sb. činila za kalendářní měsíc:

  • ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27;
  • v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

Výše přídavku na dítě od 1. 1. 1999 dle §18 odst.2 zákona č.117/1995 Sb. činí:

  • ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32;
  • v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28;
  • ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

Výše přídavku na dítě, vypočtených dle částek životního minima stanovených nařízením vlády č. 505/2004 Sb. s platností od 1. 1. 2006 :

Věk dítěte Výše přídavku ve výměře
Zvýšené Základní Snížené
Do 6 let 560 490 245
Od 6 do 10 let 624 546 273
Od 10 do 15 let 740 647 324
Od 15 do 26 let 810 709 355

Příklad 1: Rodinu tvoří otec a dvě nezaopatřené děti ve věku 8 a 15 let. Otec má příjem 8 200 Kč. Matka výživné neplatí.

Životní minimum rodiny v tomto případě činí:

Částka na osobní potřeby prvního dítěte 1 950Kč
Částka na osobní potřeby druhého dítěte 2 530Kč
Částka na osobní potřeby otce 2 400Kč
Částka nákladů na domácnost 3 260Kč
Celkem 10 140Kč
Součin částky životního minima a koeficientu 1,10 (10 140 x 1,10) 11 154Kč

Nezaopatřené děti mají nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře, protože rozhodný příjem v rodině ve výši 8 200 Kč nepřevyšuje částku 11 154 Kč. Výše přídavku na dítě ve zvýšené míře (dle výše uvedené tabulky) činí u prvního dítěte 624 Kč (1 950 Kč x 0,32), u druhého dítěte 810 Kč (2 530 x 0,32). Přídavky na děti jsou vypláceny otci.

Příklad 2: Rodinu tvoří otec, matka a dvě děti ve věku 2 a 14 let, přičemž 14-ti leté dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Rozhodný příjem rodiny činí 15 500 Kč.

Životní minimum rodiny (od 1. 1. 2006) činí:

Částka na osobní potřeby 1. dítěte 1 750Kč
Částka na osobní potřeby 2. dítěte 2 310Kč
Částka na osobní potřeby otce 2 400Kč
Částka na osobní potřeby matky 2 400Kč
Částka nákladů na domácnost 3 260Kč
Životní minimum rodiny celkem 12 120Kč
Součin částky životního minima a koeficientu 1,10 (12 120 x 1,10) 13 332Kč
Součin částky životního minima a koeficientu 1,80 (12 120 x 1,80) 21 816Kč

Nezaopatřené děti mají nárok na přídavek na dítě v základní výměře, protože rozhodný příjem v rodině ve výši 15 500 Kč nepřevyšuje částku 21 816 Kč, odpovídající součinu částky životního minima a koeficientu 1,80. Od 1. 1. 2006 činí výše přídavku na dítě dle věku dítěte v základní míře u 1. dítěte 490 Kč, u 2. dítěte 647 Kč.

Zdroj http://www.vyplata.cz