Máme děťátko

Sociální příplatek

Podmínky sociálního příplatku

Sociální příplatek je testovanou dávkou státní sociální podpory. Tato dávka je poskytovaná rodiči dítěte v závislosti na výši příjmu. Nárok na sociální příplatek náleží osobě, která pečuje alespoň o 1 nezaopatřené dítě.

Účelem sociálního příplatku je přispět rodině na zvýšené náklady, spojené s péčí o dítě, které jsou nejčastěji vyvolány zdravotním postižením dítěte či rodičů, osamělostí rodiče (ovdovělého, rozvedeného nebo svobodného, nežijícího s druhem).

Podmínkou nároku na sociální příplatek dle § 20 zákona č. 117/1995 Sb. je, že rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20. Nárok na sociální příplatek nevzniká v případě nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti a mládež.

Dítě, které bylo svěřeno do pěstounské péče, předpěstounské péče nebo do osobní péče poručníka dle zákona o rodině, se nezahrnuje mezi osoby společně posuzované u sociálního příplatku. Těmto dětem náleží vedle přídavku na dítě příspěvek na úhradu potřeb dítěte. I když pěstounská péče při dosažení zletilosti dítěte skončila, ale dítě nadále splňuje podmínky nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte (nebo z důvodu pobírání důchodu z důchodového pojištění tento příspěvek nepobírá), sociální příplatek dítěti ani v tomto případě nenáleží.

V situaci, kdy podmínky pro nárok na sociální příplatek splňuje více osob nebo splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě, určené na základě dohody těchto osob. Pokud se tyto osoby nedohodnou, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

Výše sociálního příplatku

Výše sociálního příplatku se stanoví za kalendářní měsíc. Výše sociálního příplatku činí dle §21 zákona č. 117/1995 Sb. za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20.

V případě, že rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka, odpovídající životnímu minimu této rodiny.

Příklad 1: Rodina je tvořena 4 osobami - otec, matka a 2 nezaopatřené děti ve věku 12 a 15 let. Rozhodný příjem rodiny je 11 800 Kč. Náleží-li sociální příplatek rodině a v jaké výši?

Částka životního minima otce 2 880 Kč
Částka životního minima matky 2 600 Kč
Částka životního minima 1. dítěte 1 960 Kč
Částka životního minima 2. dítěte 1 960 Kč
Částka životního minima obou dětí 3 920 Kč
Životní minimum rodiny celkem 9 400 Kč
Sociální příplatek = 3 920 - [(3 920 x 11 800) / (9 400 x 2,20)] = 3 920 -
[(46 256 000 / 20 680)] = 3 920 - 2 237
1 683 Kč

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o :

  • dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70;
  • dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40;
  • dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20;
  • děti, které se narodily současně, a to v době do 3 let jejich věku, koeficientem 1,10.

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby, rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže:

  • oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40;
  • osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40;
  • jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10;
  • jde o osamělého rodiče (není dlouhodobě těžce zdravotně postižený), koeficientem 1,05.

Pokud je nezaopatřené dítě poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku koeficient 2,70 u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, koeficient 2,40 u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého a koeficient 1,20, je-li dítě dlouhodobě nemocné.

Jestliže je současně splněno více podmínek, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem bez přihlédnutí ke zvýšení. Výše sociálního příplatku činí pak součet rozdílu výše popsaného a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení.