Máme děťátko

Porod

Kdy začíná porod?

Porod může začít z několika důvodů.

Odtok plodové vody

Pravidelné děložní stahy

Nejdříve může maminka vnímat bolesti jako pobolívání v podbříšku (asi jako při bolestivých měsíčkách) nebo bolest v zádech v oblasti kříže. Bolest je doprovázena ztuhnutím dělohy - bříško je na pohmat tvrdé. Stahy jsou z počátku nepravidelné - interval se počítá od začátku jednoho stahu do začátku dalšího stahu. Takže mohou být stahy po 10 minutách, potom např. po 20 min atd. - interval není pravidelný. Většinou při těchto stazích maminka sice pociťuje již mírnou bolest, ale nijak ji neomezuje v normální činnosti. Stahy začnou zesilovat, interval mezi jednotlivými stahy se začne zkracovat. Jakmile jsou už stahy nějakou dobu pravidelné a stále zesilují, přijede maminka do porodnice.

   1. Do porodnice je vhodné přijet i tehdy, když se nebudete cítit dobře a nebudete moct identifikovat svůj nepříjemný pocit, ale budete cítit, že něco s vámi není v pořádku. Vždycky se řiďte heslem: "je lépe přijet 3 krát zbytečně, než jednou pozdě".

   2. Důvodem k příjezdu do porodnice je také krvácení (červené - asi jako při měsíčkách). Znamenalo by to pravděpodobně předčasné odlučování placenty. Ale i to se naštěstí často nestává

Po příchodu na porodní sál

je většinou mamince natočen vstupní kardiotokografický záznam srdečních ozev  miminka maminka je zevně i vnitřně vyšetřena, aby se zjistilo, v jaké fázi porod je. Většinou se také meri tlak,  tělesná teplota a vyšetřuje moč na bílkovinu a cukr. Sepíše se porodopis (mamina by měla mít dopředu připravené kromě osobních věcí i veškeré doklady, tedy těhotenskou průkazku, průkaz zdravotní pojišťovny, občanský průkaz a oddací list, event. potvrzení o určení otcovství z matriky u nesezdaných párů).

Pokud porod běží, je většinou mamina malinko oholena v oblasti hráze - to je místa, kde by mohl být proveden nástřih a dostane nálev. Přestože se ve spoustě časopisů a různých publikací považuje nálev za zbytečnou a nedůstojnou záležitost, osobně se domnívám, že je to poněkud zavádějící. Nálev podaný ve vhodnou chvíli porodu má za následek, že vyprázdněním konečníku a části střeva dojde k uvolnění místa a porod může snadněji pokračovat. Navíc tím, že je maminka vyprázdněná, nebojí se při vlastním porodu dítěte tlačit z estetických důvodů, protože ví, že kromě dítěte již nic jiného vytlačit nemůže.

Navíc v dnešní době není nutné, aby dostala nálev v podobě velkého množství vody. Většinou si maminy nosí do porodnice z lékárny zakoupený YAL, což je malá lahvička s aplikátorem s roztokem, který se plní stejnou funkci jako klasický nálev a jeho malé množství maminu neobtěžuje. Samozřejmě platí respektování přání maminky. Pokud si ani jednu z těchto možností nepřeje, není nezbytně nutné, aby holení či nálev proběhlo a rozumný personál v rozumné porodnici přání těhulky respektuje. Po vyprázdnění je dobré ve sprše nahřát podbříšek a záda.
 

Porod
První doba porodní je doba otevírací

Je to doba od začátku pravidelných děložních stahů do úplného otevření děložního hrdla. Dochází k pravidelným stahům dělohy - kontrakcím (po 10, 5, 3 min.), které trvají asi 20 - 30 sekund (ke konci první doby porodní až 45 - 60 sekund), tím se otevírá děložní hrdlo. Děložní hrdlo je  pred porodem zkrácené, změklé a maličko pootevřené. Když si ho chceme představit, přirovnejme ho např. ke svému palci, je asi dlouhé na polovinu délky palce a jeho vnitřní průměr odpovídá průměru prstu,tzn. asi 1,5 cm. Vlivem pravidelných stahů dochází ke zkracování děložního hrdla, až se zkrátí na velikost prstenu. Tomuto prstenu říkáme děložní branka.

Branka se dále vlivem stahů a tlaku hlavičky  miminka otevírá na velikost průměru hlavičky děťátka, což je asi 10 cm. Je to doba poměrně dlouhá, protože u prvorodičky, tedy maminky, která bude rodit poprvé, může trvat až 10 - 12 hodin, a je to doba naprosto fyziologická. Pokud mamince během první doby porodní neodteče plodová voda sama, porodník během vyšetření perforuje obaly a umožní odtok plodové vody. Plodová voda odtéká celou dobu porodu a stále se tvoří nová i během porodu, ze začátku více a jakmile hlavička plodu utěsní porodní cesty, odtéká méně.

Jakmile se děložní hrdlo otevře na velikost průměru hlavičky, miminko může děložním hrdlem projít, vstoupit do pochvy až k zevním rodidlům. Maminka začne pociťovat silný tlak na konečník jako při nucení na stolici, dítě tlačí na nervová zakončení  mocoveho mechyre a konečníku. Tím je ukončena 1. doba porodní a může nastat doba nejočekávanější, doba vlastního porodu děťátka.
Co dělat v I. době porodní?

Vše, co vám dělá dobře. Chodit, během stahu zaujmout nejpohodlnější polohu - stát, klečet, opírat se o partnera, sedět na míči, na porodní stoličce, na podložce, ve vaně, ve sprše ...

Pravidelně při stazích dýchat.. Pomalu nadechovat nosem do bříška, vydechovat dlouze ústy. Úplně se uvolnit mezi jednotlivými stahy - relaxovat. Pravidelně chodit na záchod, aby mocovy mechyr  nebyl plný a neblokoval dítěti cestu. Porodní asistentka v této době chodí maminu vyšetřovat - vnitřní vyšetření pomáhá zjistit velikost rozevření děložního hrdla a poslouchá srdeční ozvy plodu (např. stetoskopem).
Druhá doba porodní - vypuzovací

Hlavička děťátka nutí maminku stále více k tlačení. Stahy jsou poměrně silné a časté. Dochází k vlastnímu porodu  miminka . Za vytrvalého tlačení těhulky je dítě rozeno.

Hlavička napíná hráz, to je místo mezi zevními rodidly a konečníkem. Pokud je hráz příliš vysoká nebo příliš křehká, je vhodnější udělat malou episiotomii, nástřih hráze. Provádí se v době intenzivního tlačení rodičky na napjaté hrázi, takže maminka nástřih nepociťuje. Episiotomie není nezbytná a je vždy na posouzení porodníka (porodní asistentky, či lékaře), zda ji provede nebo ne.

Potom se porodí hlavička děťátka, horní raménko, potom spodní a ostatní část tělíčka dítěte už vyklouzne snadno ven. Po narození miminka porodník zkontroluje stav děťátka (dýchání, srdeční činnost, barvu kůže, svalové napětí), a pokud je vše v pořádku, většinou ještě s pupečníkem položí dítě mamince na bříško.

Po dotepání pupeční šňůry se pupečník zaškrtí a přestřihne. II. doba porodní je daleko kratší a příjemnější. Většinou trvá asi 10 - 20 min. a pokud maminka dobře tlačí, nepociťuje bolest, ale pouze silný tlak.
Co dělat v II. době porodní?

Tlačit můžete na porodní posteli, porodní stoličce, v podřepu, na kolenou, v opoře o partnera, na čtyřech. Je potřeba zhluboka se nadechnout, nejlépe do břicha, a dlouze tlačit do konečníku, jako byste měly velkou   zacpu  Potom vydechnout a znovu tlačení opakovat. Tlačit je potřeba po celou dobu trvání kontrakce.
Po nádechu je dobré stočit se jakoby do klubíčka, přitlačit bradu na hrudník. Tím se sepne tzv. břišní lis, který pomáhá mamince tlačit. Je dobré v této fázi úzce spolupracovat s porodníkem, který pomůže vybavit děťátko.

Záleží vždy, do jaké porodnice se dostanete, kde vám jak umožní vést si porod. Naštěstí je stále více porodnic, kde si mamina může dělat při porodu vše, co je jí příjemné, a rodit v poloze, která je jí nejbližší.
Třetí a čtvrtá doba porodní
Třetí doba porodní je doba porodu placenty

Po vybavení děťátka z dutiny děložní a odstřižení pupeční šňůry přestává mít placenta v děloze význam. Asi po 10 až 20 minutách se odloučí, jakoby odlepí, od stěny dělohy a spolu se zbytkem pupečníku a plodových obalů se stejnými porodními cestami porodí ven. Porodí se během jednoho, už slabšího, stahu dělohy. Po porodu placenty zkontroluje porodník její celistvost. Část placenty přilepená na stěnu dělohy a neodloučená by mohla způsobit mamince nepříjemné komplikace s krvácením.

Čtvrtá doba porodní je dobou dvou hodin po porodu

V této době se po porodu placenty zkontroluje porodní poranění. Při místním znecitlivění (opichem Mesocainem) se zašije ve vrstvách episiotomie, eventuálně natržení hráze.

Dále se zkontroluje, zda nedošlo k poranění v pochvě a na děložním čípku. Je potřeba ošetřit všechna poranění, protože by mohla maminka zbytečně ztratit spoustu krve a neošetřená místa by mohla být zdrojem pozdějších komplikací (např. zánětů apod.). Je potřeba také zkontrolovat výšku a průběh zavinování - smršťování dělohy, krvácivost z dělohy (z rané plochy po placentě) a celkový stav rodičky. Většinou tuto dobu tráví na  porodnim sale

Po 2 hodinách   naq sale se většinou maminka vymočí a osprchuje a je převedena na oddělení šestinedělí. Většinou má hned u sebe miminko o které se za pomoci sestřiček stará, kojí, přebaluje, koupe, komunikuje s ním (rooming in).

Co se děje s miminkem po narození


Péče o novorozence začíná již v průběhu porodu – šetrné vedení porodu za aseptických podmínek,dobrá spolupráce s matkou, pediatrem,porodní asistentkou,porodníkem.

Fyziologický (normální)novorozenec je novorozenec živý,donošený,se známkami zralosti,narozený mezi 37 a 40 týdnem těhotenství(těhotenství se počítá podle lunárních měsíců,každý měsíc má 28 dní

První ošetření novorozence

První ošetření novorozence zajišťuje porodní asistentka společně s pediatrem už na porodním sále:
  • odsátí hlenů z dutiny ústní
  • podvázání pupečníku.
  • Zvážení
  • Změření
  • Koupání
  • Popíše se na stehnu
  • Na ručičku se uváže číslo shodné s číslem matky
Potom se novorozenec hodnotí podle Apgar skóre = skóre podle Apgarové (určuje funkční zralost novorozence podle funkčních známek zralosti). Hodnotí se v 1., 5. a 10. minutě života dítěte body od O (= funkce schází) do 10 (= fyziologický, optimální nález)Zralý a zdravý novorozenec tak získává 8 – 10 bodů.

Snížení Apgar skóre může být způsobeno
  • předčasným, obtížným, protrahovaným (prodlouženým)porodem
  • porodem nezralého novorozence, VVV
  • obtočením pupečníku okolo krku
  • operačním vedením porodu(kleště)
Takový novorozenec bývá zařazen mezi tzv. rizikové novorozence a poté intenzivně sledován v dalším vývoji.

Zralý novorozenec

= novorozenec s jasnými známkami zralosti

Funkční známky zralosti
  • dýchání (křičí, dýchá)
  • akce srdeční (pravidelná nad 100/´)
  • barva pokožky (růžová)
  • reflexní odpověď na podráždění
  • aktivní pohyb dítěte
Zevní známky zralosti
  • nehty překrývají nehtová lůžka
  • jsou vytvořeny ušní chrupavky
  • malá fontanela je zašlá
  • kůže je hladká, bez lanuga
  • pupeční pahýl je ve střední části břišní stěny
  • je vyvinut podkožní tuk
  • jsou vyvinuty řasy a obočí
  • velké stydké pysky překrývají malé
  • varlata jsou sestoupena v šourku

Rizikový novorozenec

Základní dělení rizikových novorozenců je založeno na gestačním věku/týdnu těhotenství), porodní váze a vztahu porodní váhy a gestačního věku
  • novorozenec nedonošený (narozený před 38. týdnem těhotenství) Novorozenci jsou termolabilní, mívají metabolické, respirační a kardiovaskulární problémy, neurologické poruchy, problémy s výživou a funkcí GIT, častější výskyt infekcí
  • novorozenec přenošený (narozený po ukončeném 42. týdnu těhotenství) Mohou být postiženi syndromem z přenášení, asfyxií, aspirací mekonia(plodové vody), poškozením CNS, porodním traumatem, polycytémií, vrozenými anomáliemi
  • novorozenec s nízkou porodní hmotností (pod 2 500 g) jsou po porodu ohroženi infekcemi, termolabilitou, metabolickými problémy, intrauterinní asfyxií(nitroděložní tísní), polycytémií nebo krvácením do plic
  • novorozenec s vysokou porodní hmotností (vzhledem k gestačnímu stáří) Příčinou velké hmotnosti novorozence může být konstituční velikost (velcí rodiče), diabetes matky, přenášení, transpozice velkých cév, fetální erytroblastóza(při Rh nesnášenlivosti). Tito novorozenci mohou být ohroženi metabolickými, hematologickými poruchami, vrozenými abnormalitami a porodními traumaty
K rizikovým novorozencům patří také novorozenci s vrozenou vývojovou vadou, s porodním poraněním, postižení infekcí, nemocí nebo hypoxií, novorozenci z rizikových těhotenství a obtížných porodů.
Na základě zhodnocení stavu novorozence je dítě ošetřováno na standardním oddělení nebo na JIP.

3D animace porodu
Musíte mít nainstalován Quick time
  Porod