Máme děťátko

Průjem u kojenců a batolat

Průjem u kojenců a batolat

Průjem, tedy zvýšení počtu stolic, které jsou řídké a často mají změněnou barvu, je velmi často způsoben virovou nebo bakteriální infekcí trávicího traktu. Může však souviset i s jiným onemocněním trávicí trubice nebo jiných orgánových systémů.

Nekomplikované průjmové onemocnění je často možné zvládnout bez pomoci lékaře. Jsou však určité příznaky, při jejichž výskytu je třeba lékaře vždy kontaktovat. Jedním z takových příznaků je příměs krve ve stolici. Může se jednat o čerstvou krev, která má jasně červenou barvu, nebo o krev, která pochází z horních úseků trávicí trubice, má černou barvu (vypadá jako dehet) a zpravidla výrazně zapáchá. Lékaře je třeba vyhledat, stěžuje-li si dítě na bolesti bříška nebo bolestivě reaguje při pohmatu na bříško. V takovém případě je třeba vyloučit především náhlou příhodu břišní, která by si vyžádala chirurgické řešení. To platí zvláště, je-li bolestivost bříška spojená s teplotou. S lékařem je třeba poradit se i při nekomplikovaném průjmu, který nelze zvládnout běžnými prostředky.

Při léčbě nekomplikovaného průjmu je třeba zabránit ztrátám tekutin a minerálních látek a již ztracenou vodu a minerály doplnit. Doplnění tekutin se v období akutního průjmu děje často na úkor energetického příjmu, který si dítě doplní později ve fázi rekonvalescence. Je také důležité si uvědomit, že nadměrný příjem tekutin může vést ke zvracení a následným dalším ztrátám minerálů a tekutin. Proto i doplňování tekutin musí být postupné a spíše v menších množstvích a kratších intervalech.

 

Průjem u kojeného dítěte

Zdravý kojený kojenec může mít velmi různý počet stolic, proto je průjem u takového dítěte charakterizován spíše než změnou frekvence stolic změnou jejich hustoty a barvy. Průjmové stolice plně kojených dětí jsou obvykle zelenohnědé a zapáchají. Velmi často mají příměs hlenu.

Kojení je nejpřirozenější způsob výživy malého dítěte. Kromě výživných látek v optimálním složení jsou v mateřském mléce obsažené i protilátky (imunoglobuliny) a buňky imunitního systému, které jsou schopné pomoci dítěti zvládnout akutní infekční onemocnění. Imunoglobuliny a některé z buněk obsažených v mateřském mléce jsou schopné reagovat a ničit cizorodé mikroorganismy, se kterými se maminka dítěte setkala. Vzhledem k tomu, že kojenec a jeho maminka jsou v těsném kontaktu, je pravděpodobné, že se maminka dítěte setkala s mikroby způsobujícími střevní onemocnění miminka.Proto dítě v mateřském mléce dostává faktory napomáhající zvládat specificky právě probíhající infekci. Je tedy vhodné, aby dítě bylo dále plně kojené. Vzhledem ke ztrátám tekutin ve stolici je třeba adekvátně zvýšit denní množství mléka, které dítě vypije. Toho lze docílit nejlépe zkrácením intervalů mezi jednotlivými krmeními.

Výjimečně je možné, jsou-li stolice velmi řídké a jejich počet je vysoký a nedaří se je při plném kojení zvládnout, nahradit jednu nebo dvě dávky mateřského mléka mrkvovým odvarem podobně, jako je tomu u uměle živených kojenců.

 

Průjem u kojence živeného umělým mlékem

Průjmové onemocnění se u uměle živeného kojence projeví zvýšením počtu stolic a změnou jejich hustoty a barvy. Základním principem je opět zajištění dostatečného příjmu tekutin, proto je třeba nabízet dítěti větší množství čaje než obvykle. Je vhodné, aby čaj byl mírně oslazený glukózou (glukopur), protože cukry mohou využívat buňky sliznice jako rychlý zdroj energie potřebný pro metabolické pochody a obnovu poškozených částí sliznice trávicího traktu, avšak při větším obsahu cukrů v podávané tekutině dochází k přechodu vody do střeva a tím ke zhoršení průjmu. Sacharóza (tedy běžný cukr) se ke slazení takového čaje nehodí, protože se může podílet na kvašení a zhoršovat střevní obtíže.

Vzhledem k tomu, že na kvasných procesech se může podílet i umělá mléčná výživa, je vhodné mléčnou stravu po dobu trvání průjmu zaměnit za jiný zdroj energie. Částečnou náhradou je glukóza dodávaná v čaji. Při průjmu je vhodné podávání mrkvového odvaru, který napomáhá normalizaci hustoty stolic a zmenšení jejich počtu. Mrkvový odvar je možné připravit z čerstvé nebo zmražené mrkve, která se nakrájí a v malém množství vody se vaří asi 20 minut. Pak se v této vodě rozmixuje. Na konci přípravy je možné přidat malé množství glukózy (glukopur). Množství mrkvového odvaru pro kojence odpovídá obvyklému množství mléka, které dítě vypije. Mrkvový odvar je možné podávat ve stejných intervalech jako mléčné přesnídávky a v mezidobí nabízet dítěti dostatečné množství čaje.

Normalizace trávicí trubice lze dosáhnout léky, které obsahují produkty fyziologické střevní flóry.

 

Průjem u batolat a kojenců s plnou kojeneckou stravou

Průjem u těchto dětí je více než 3 stolice za 24 hodin a musíme zejména nahrazovat ztracenou tekutinu, proto je třeba nabízet čaj mírně slazený glukózou (glukopur). Stejně jako u uměle živených kojenců je vhodné se vyvarovat mléka a běžných mléčných výrobků a jako náhradu některých denních jídel je možné využít mrkvový odvar. Je-li děťátko stále částečně kojené, je výhodné zvýšit podíl mateřského mléka v denním jídelníčku dítěte.

Normalizaci střevního osídlení lze napomoci využitím produktů bakterií, které se v trávicím traktu vyskytují za normálních okolností. Podobný vliv má i využití bakteriálních kultur obsažených v jogurtech s živými bakteriemi. Přednost mají bílé jogurty, protože ovoce se podílí na kvasných procesech a tím i zhoršování obtíží při infekčním onemocnění trávicího traktu.

Přechod na běžnou stravu by měl být po vymizení řídkých stolic pozvolný a trvat několik dnů. Jogurty s obsahem živých bakteriálních kultur mají své místo i v období bezprostředně po zvládnutí průjmu. Kromě nich je vhodné pokračovat v nabízení čaje mírně oslazeného glukózou, i když potřebné množství se snižuje. Velmi brzy je možné nabídnout dítěti piškoty nebo suché bílé pečivo (to však nesmí být čerstvé). Následující den lze k výše uvedeným potravinám přidat suché vařené brambory anebo rýži. Je-li klinický stav dobrý, je možné nabídnout dítěti později k bramborám nebo rýži vařené drůbeží maso nebo libovou šunku a další den lze přílohu mírně omastit máslem nebo částečně ztuženým rostlinným tukem. Teprve pátý den po vymizení vodnatých stolic může dítě přejít na stravu, kterou mělo před začátkem akutní střevní infekce.

 

Autor: MUDr. David Komárek
© Státní zdravotní ústav Praha, 2001


převzano z http://www.stripky.cz/nemoci/zdravi/prujem_kojenci.html